|
|
Ozbrojování subsaharské Afriky (2011-2020)
Hoza, František ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Většina zemí subsaharské Afriky postrádá kapacity pro výrobu zbraní a vojenského materiálu, proto jsou plně závislé na dovozu zbraní. Přitom obchod se zbraněmi má výraznou politickou a diplomatickou dimenzi, která jej činí významným nad rámec samotného finančního objemu obchodu. Cílem této práce je poskytnout deskriptivní Analýzu ozbrojování subsaharské Afriky mezi lety 2011 -2020. Tato práce pomocí dat definuje největší exportéry a importéry v regionu během konkrétního časového úseku a také zkoumá vlivy různých proměnných na import a export zbraní do subsaharské Afriky. Data na analýzu byla shromážděna z veřejně dostupných databank jako například The World Databank, nebo SIPRI. K analýze a zpracování veškerých dat bylo použito R studio s asistencí balíčků ggplot2 a tidyverse. Díky této analýze jsme zjistili, že oproti dříve vysloveným hypotézám čínský import zbraní do subsaharské Afriky oproti Rusku již neroste a Rusko je stále největším exportérem zbraní do regionu. Některá data poukazují na to, že mezi importem zbraní do regionu a válečnými konflikty je korelace, díky které se tyto dvě proměnné ovlivňují navzájem.
|
|
|
Ozbrojování subsaharské Afriky (2011-2020)
Hoza, František ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Většina zemí subsaharské Afriky postrádá kapacity pro výrobu zbraní a vojenského materiálu, proto jsou plně závislé na dovozu zbraní. Přitom obchod se zbraněmi má výraznou politickou a diplomatickou dimenzi, která jej činí významným nad rámec samotného finančního objemu obchodu. Cílem této práce je poskytnout deskriptivní Analýzu ozbrojování subsaharské Afriky mezi lety 2011 -2020. Tato práce pomocí dat definuje největší exportéry a importéry v regionu během konkrétního časového úseku a také zkoumá vlivy různých proměnných na import a export zbraní do subsaharské Afriky. Data na analýzu byla shromážděna z veřejně dostupných databank jako například The World Databank, nebo SIPRI. K analýze a zpracování veškerých dat bylo použito R studio s asistencí balíčků ggplot2 a tidyverse. Díky této analýze jsme zjistili, že oproti dříve vysloveným hypotézám čínský import zbraní do subsaharské Afriky oproti Rusku již neroste a Rusko je stále největším exportérem zbraní do regionu. Některá data poukazují na to, že mezi importem zbraní do regionu a válečnými konflikty je korelace, díky které se tyto dvě proměnné ovlivňují navzájem.
|
|
|
Vliv vojensko-průmyslového komplexu na zahraniční politiku státu
Golubenko, Darya ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit míru vlivu vojensko-průmyslového komplexu na státní byrokratický aparát při formulaci a realizaci zahraničněpolitických cílů prostřednictvím prozkoumání příkladů konkrétních zemí, které mají významný z hlediska své velikosti obranný sektor. V rámci této práce byly analyzovány současné světové trendy ve zbrojení na základě představení světových výdajů na obranu a celkové dynamiky světového trhu s vojenským materiálem. Kritickým aspektem je zhodnocení pozitivních a negativních aspektů souvisejících s rozsáhlou politickou a finanční podporou vojensko-průmyslového komplexu ze strany státu.
|
|
|
Defence Expenditures in Western Countries: Panel Data Analysis
Sosnovec, Jan ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Bobková, Božena (oponent)
Cílem této práce je identifikovat nejdůležitější faktory ovlivňující výdaje na obranu států NATO a ostatních Západních států. K tomu jsou použity ekonometrické nástroje aplikované na datový panel skládající se z pozorování z celkem 30 států během období 1969 - 2011; po roce 1990 jsou zahrnuty i státy Střední a Východní Evropy které vstoupily do NATO v roce 1999 nebo 2004. Výdaje na obranu jsou ve formátu podílů na HDP. Vysvětlující proměnné zahrnují hlavní ekonomické indikátory - HDP na obyvatele, populace, hospodářský růst, zadlužení atd. - a řadu proměnných vztahujících se k bezpečnostní situaci (např. výše hrozby ze strany Sovětského Svazu) nebo k politice (ideologická orientace vlády). V úvahu je brána také problematika chování státu ve vojenské alianci (ve smyslu možného rozhodnutí být "černým pasažérem"). Z výsledků analýzy plyne existence výrazných odlišností mezi trojicí předních mocností Západního světa - Spojenými Státy, Francií a Spojeným Královstvím - a ostatními státy. Výsledky také ukazují na strukturální změny, ke kterým v této oblasti došlo po konci studené války. Dále jsou poskytnuty argumenty pro tvrzení že menší členské státy NATO skutečně jsou v roli "černého pasažéra". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza vztahu mezi vojenskými výdaji a ekonomickým růstem
Daněk, Tomáš ; Slintáková, Barbora (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent) ; Odehnal, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá vztahem mezi vojenskými výdaji a ekonomickým růstem. Statistický vzorek obsahuje evropské státy a v práci jsou použity tři růstové modely (Feder-Ramův model, rozšířený Solow-Swanův model a Barroův model). Sestaveny byly dvě hypotézy a položena byla jedna výzkumná otázka. Hlavní hypotéza tvrdí, že vztah mezi vojenskými výdaji a ekonomickým růstem existuje, sekundární hypotéza říká, že tento vztah je pozitivní v případě relativně zdrojově bohatších států a negativní v případě relativně zdrojově chudších států. Výzkumná otázka se ptá, který z modelů je lepší ke zkoumání vztahu mezi vojenskými výdaji a ekonomickým růstem.
|
host ::
RSS.